20. září 2022
Koláč pro hospic
Na dveře našeho dispečinku někdo nesměle klepe. Na výzvu: „Pojďte dál,“ vchází plačící starší žena.
Přichází se synem, který nese kyslíkový koncentrátor. Už chápu, je to manželka našeho hospicového pacienta. S pláčem nám oznamuje, že manžel v noci zemřel a ona nám chce vrátit přístroj, díky kterému mohl manžel zemřít doma. Když ji ujišťujeme, že s vrácením nemuseli tak spěchat, odpovídá: „Ne, ne, sestřičko, chtěli jsme ho vrátit co nejdřív, ať ho můžete půjčit dalšímu pacientovi.“ Moc nám děkuje za naši péči, okamžité půjčení koncentrátoru i dalších pomůcek. Tiskne mi ruku a říká: „Byli jste pro maják, o který jsem se mohla opřít.“
