27. února 2024
Aktuálně
Broňka Pitrová pracuje pro Oblastní charitu Břeclav jako zdravotní sestřička už 25 let. Miluje svoji práci a pacienti zase ji. Co všechno ale obnáší toto povolání? Vyjeli jsme s ní do terénu i s kamerou, abychom všem ukázali, jak krásné, ale i náročné je toto povolání...
Ani se to nezdá, ale u Charity opravdu pracuji už 25 let. První den jsem vyfasovala tonometr, batoh na záda a vyrazilo se. Tehdy jsme chodily pěšky, protože klientů nebylo tolik. Později nám dali kola a babety, a ještě později už ani to nestačilo a musely jsme vyjet v autech. Dnes si svoji práci bez auta nedokážu ani představit, protože se nám zvětšil rajon a přibylo pacientů, což je vlastně dobře, protože to znamená, že naše péče je žádáná a dostupná. Vozíme si s sebou všechno, co můžeme u pacientů potřebovat a zvládneme objet mnohem větší oblast. Přejezdy mezi klienty jsou celkem rychlé, takže když se ten den správně naplánuje, můžu ošetřit i 16, 18 pacientů. O nějakých počtech to ale není, u každého strávíme přesně tolik času, kolik je potřeba. Někdy se zdržíte, protože to situace protě vyžaduje.
Nejvíc mě na této prací baví to, že můžeme pomáhat lidem zhojit rány, rozpohybovat je, ulehčit jim. To spektrum péče, kterou pokytujeme je hodně široké, ale takovým základem je ošetřování ran, aktivizace, vertikalizace, ale i cvičení s pacienty po zlomenináh, obzvláště krčku, či po operacích všeho druhu. Čím dál častěji se ale setkáváme s náročnějšími úkony, jako jsou porty, katetry, pegy, tracheostomie, vývody střev a další. Dokonce už se připravujeme na umělé plicní ventilace či cévkování u mužů, které se v domácím prostředí doposud neprovádělo. Vlastně si postupně doděláváme všechny specializace, abychom mohli našim pacientům poskytnout stejnou péči, jakou by dostali v nemocnici. A všechno doma, což je pro mnohé z nich naprosto klíčové.
Troufnu si říct, že v dnešní době máme kvalifikaci natolik obsáhlou, že není výkon, který bychom v domácí péče nedokázaly poskytnout... 
